PEKLO

14. července 2016 v 12:19 | Patt
Nechtěla jsem, aby mi nadále ubližovali. Bylo to nesnesitelné. Někdy byla bolest až tak nesnesitelná, že se mi z očí draly slzy velké jako hrachy, ale bolest to nezmenšilo. Byl to pouhý projev toho, jak moc mě to bolelo. Vždyť jsem se jen snažila pomáhat mamince, aby nebyla všechna práce jen na ní a měla čas i na něco jiného než jen starost o domácnost a její členy. S tou vázou to byla nešťastná náhoda, když jsem se snažila otevřít okno, aby se místnost v obýváku trochu vyvětrala, silný vítr, který byl venku, mě doslova odhodil a já strčila nechtíc do stolu, na kterém stála váza, a už to bylo. Jen se ozval zvuk tříštícího se skla a maminka se objevila ve dveřích. Když zjistila, co se stalo, tak mě tak zbila, že jsem nebyla schopna téměř žádného pohybu, a navíc ke všemu tomu jsem byla ten den o hladu, abych si uvědomila, co strašného jsem provedla. Žít v tomto domě bylo pro mě doslova peklem. Přála jsem si vroucně každý den, aby jednoho dne přišlo vysvobození a já z těchto míst odešla hodně daleko a nikdy se už nemusela vrátit. Vím, že tato váza pro matku hodně znamenala, protože to byla jediná památka na její maminku, která po porodu zemřela, ale
musela být kvůli tomu na mě tak zlá a trestat mě tak nepřiměřeně? Všechno, co jsem dělala, i když to bylo s dobrými úmysly, nikdy jsem se jí ničím nezavděčila. Byla jsem jako černá ovce rodiny. Viděla jsem kolem sebe tolik dětí v mém věku a téměř všechny měly ve tváři radost, spokojenost, klid, štěstí, ale já nic takového nemohla pociťovat.Alespoň, že tu pro mě byla má nejlepší kamarádka Lisa. Ona byla jediným člověkem, který mě na tomto světě udržoval na živu. Párkrát jsem se už pokusila sáhnout si na život, ale ona mě z toho pokaždé dostala a byla tu se mnou. Jsem za ni moc vděčná. Když se stala ta strašná nehoda mému tatínkovi, bylo mi pouhých devět let . Jednou přecházel přes koleje, protože si chtěl co nejvíce zkrátit cestu domů, aby byl konečně u nás doma, ale domů se už nedostal. Neodhadl vzdálenost tramvaje od něho, a ta ho srazila. Když se tato zpráva dostala k nám, tak to šlo s maminkou z kopce. Často se opíjela, hrozně moc kouřila, spala s kdejakým chlapem, kterého si přivedla domů, a já musela tomu všemu přihlížet. Bylo to strašné. Navíc matka ze ztráty
otce a veškeré její životosprávy byla natolik na dně, že její chování se zhoršilo. Bila mě, i když k tomu neměla
žádný důvod, a bylo to tak skoro každý den. Mé tělo bylo úplně zničené a bolavé. Být naživu bylo pro mě
těžší, než když bych nežila a necítila tu strašnou bolest. ,, Bože, co jsme ti udělala tak hrozného, že mě takto
trestáš? Doma se snažím pomáhat, téměř nejím, nespím, mé tělo je trestáno bezdůvodně, i přes tyto strašné
podmínky si nikomu nestěžuju kromě Lisy, tak proč mě tak trápíš? Raději zemřu, než trpět tohle, už na to
nemám sílu. Co jsem udělala špatně, že mě tak trestáš ? Proč, proč mi to děláš Ty nahoře?? " Ničemu jsem už
nerozuměla. Nějakou dobu, odhaduji tak pět měsíců, si matka domů vodila muže, ze kterého jsem neměla
dobrý pocit. Kouř a alkohol z něho táhnul, byl zarostlý, zamračený a v otrhaném, smradlavém oblečení. Matce to evidentně nevadilo. Nezajímalo ji, co si myslím já, jaký pocit mám z něho. Asi za týden mi oznámila,
že si ho vezme. ,, Mami, to snad nemyslíš vážně? S takovýmto chlapem tu žít nebudu, to teda ne. To, že ti
není nic dobrého z toho, co tu dělám, že mě nenecháš pořádně vyspat, ani najíst mi pořádně nedáš a
nepřiměřeně trestáš, to jsem se snažila přežít, ale už nemohu a navíc ještě takovýto chlap, to nedám.'' Sotva
jsem to dopověděla, pěkně jsem si vypila to, že jsem jednou na plnou pusu řekla to, co jsem si myslela. Ještě
ten večer jsem z domu utekla, ale vyčerpáním jsem zkolabovala a už víckrát neotevřela oči. Mnozí z vás by řekli, že mě postihla strašná věc, ale pro mě to bylo vysvobození z pekel. Konečně jsem došla ke svému vysvobození. Ted po světě chodím v podobě ducha, který vypadá na první pohled sladce, roztomile, jako porcelánová panenka, ale svým vzhledem klame. Jsem totiž duch chránící děti, kterým je stejně ubližováno, jako bylo mě, a to nenechám nikdy dopustit. Moc dobře vím, jaké to je, a nenechám to prožívat i ostatní děti. Proto se zjevím týrajícím rodičům a skrz panenku Stacy je ztrestám bolestivou odplatou, která končí smrtí. I má matka doplatila na to, jaká ke mně byla. Proto si ty, který tento příběh čteš, pořádně rozmysli, jak se budeš chovat ke svému dítěti. Pokud špatně, setkáš se jednoho dne se mnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 3. ledna 2017 v 1:10 | Reagovat

krásný příběh ;-)

2 Patt Patt | 21. ledna 2017 v 15:16 | Reagovat

[1]:
Děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama