Srpen 2016

ZRAK

25. srpna 2016 v 13:21 | Patt
Nádech, křik a světlo .. Něco tak nádherného ale sami si to ani nepamatujeme. Nevíme ani kdy kde a jak se to stalo ale bylo to tak prtože kdyby ne .. Tak tady nesedíme nečteme, nesmějeme se nepláčeme nespíme.
Bez nádechu by nebyl výkřik .. proto je dech pro nás tak důležitgé aby jsme mohli dát najevo své pocity emoce .. Já si to ale pamtuji . Vzpomínám si jak jsem otevřela oči a první co jsedm viděla byla moje usmívající se maminka. Vypadala tak moc šťastně, chovala mě líbala dala mi jíst a pít. Byla pro mě mým vlastním bohem.
Po týdnu blaha jsem jí ale neviděla .. co se děje proč je všude tma ?? .. Křičela jsem ale nikdo mi neodpovídal ..ztratila jsem zrak .. Doktorka si spletla prášky a já oslepla.. je lepší ztratit zrak až po chvíli .. Jsem šťastná protože moje vpomínka je na mou krásnou maminku viděla jsem jí .. Byla to má první a zároveň poslední vzpomínka.
Děkuji mami